5. 9. 2015

poslední dny v srpnu


... je neuvěřitelné jak rychle uběhlo léto, mně tedy určitě. Blog jsem tak trochu zanedbávala. Ne, že bych neměla  o čem psát, naopak, ale poslední dobou se musím brzdit ve svých názorech a pohledu na žití v České republice. Jsem z toho více než špatná, jakým směrem se naše země ubírá a cítím všude kolem sebe jen velmi špatnou energii a stagnaci v chování lidí. Někdy si tak říkám, co by se tak asi mělo stát, aby se lidé zas začali chovat k sobě ohleduplně, nezáviděli si, nepomlouvali se, nežili jen konzumním životem...? Proč lidé nechají sebou manipulovat... proč věří médiím a nemají vlastní názor... proč se lidé bojí říkat pravdu... nekomunikují mezi sebou... něco je špatně... Cítím to tak silně, že jsme s manželem začali zas přemýšlet o velké změně - vycestovat opět za hranice. Tady už nemáme co ztratit, venku můžeme jen získat (už poněkolikáté).
Nikdy jsem nechtěla psát svůj blog o povrchních věcech a jen tak se zalíbit všem, věřím v pravé "Já" každého a tak i budu dál pokračovat. Ráda bych se postupně na svém blogu zabývala jen aromaterapií a vše co s tím souvisí. Pro mne se aromaterapie stala životní filosofií a díky ní se tak více cítím propojená s přírodou. 

Připojuji pár fotek z posledních srpnových dní, kdy jsme navštívili zámecké parky v Kroměříži, Drážďanech, Pillnitzu.


Kroměříž - Květná zahrada
Kroměříž - Květná zahrada


Kroměříž - Květná zahrada

Kroměříž - černé labutě v zámecké zahradě

Dresden - barokní zahrada

Dahlia - Jiřina

Dahlia - Jiřina

Dahlia - Jiřina

Dahlia - Jiřina

Dresden - centrum

Dresden - kavárna na nábřeží

Zámek Pillnitz - večer v zámeckých zahradách


Zámek Pillnitz - s výhledem na Labe

Zámek Pillnitz - večer v zámeckých zahradách

 Všem bych chtěla moc poděkovat, kdo mě sledují. Vážím si toho. Je příjemné vědět, že svou částí můžete někoho inspirovat, udělat mu radost či ho povzbudit.
Přeji všem krásné babí léto a mějte se co nejlépe. Já se o to snažím každý den.

♥Markéta

2 komentáře:

  1. Ahoj Markét
    Čím víc se věnuji historii, tím více zjištuji, že změny obecné lidské přirozenosti jsou tak dlouhodobé záležitosti, že prakticky nemáme šanci je v průběhu jednoho života postřehnout. Sám nevím jak se k tomu postavit, zatím se učím přijímat svět (aniž bych se z něho nějak vyjímal) takový jaký je, bez pocitu křivdy a nespravedlnosti - to samo o sobě je dost náročné. Druhou věcí je zřejmě snaha o změnu a nerezignaci - alespoň v tom našem malém mikrosvětě. Otázek stejně nakonec bude vždy více než odpovědí...
    Co dodat ? Popřát štěstí a naplnění - tobě, manželovi, vašim blízkým, ať už vás životní pouť zavede kamkoliv...
    Míla

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdravím Mílo, moc ti děkuji za tvá slova, "pravda pravdoucí "co jsi napsal. Hlavně, v životě by každý měl mít svou cestu, na které je šťastný, věřit své intuici, nepotlačovat své pocity a cítit se za každých okolností svobodně - to je pro mne nejdůležitější v životě. Pak má vyhráno! Měj se pěkně, v klidu si prečtu tvé nové povídky a postřehy.Krásné dny!M.

      Vymazat